Vánoce v Rusku
24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem.
V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné vánoce, které jsou 6.a 7. ledna, nebo se slaví vánoce po staru na Nový rok.
Vánoce v Rusku byli původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byli vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a s nimi i vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka.
Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28.
listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až je v předvečer vánočního svátku
nejpřísnější. To znamená že se hladoví. Půst se však netýká jen
jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní.
Přijmout potravu je dovoleno až večer po bohoslužbě, při které se
zpívají žalmy a vánoční písně.
V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní.
O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky,což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem.
Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a smozřejmě vzvar, což je ompot ze sušenného ovoce.
Kuťja je pokrm, který se jídává o pohřbu a vzvar zase při narození
dítěte. Konzumací těchto jídel se tedy připomíná narození a smrt Krista. Dále se obvykle podává vepřová pečeně s křenem nebo krocan s pohankovou kaší. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.
Ještě na počátku 20. století nacházely děti vánoční dárky pod polštářem.
Dnes se nadělují pod krásně ustrojenéný stromeček - Jolku
Dárky rozdává Děda Mráz se Sněhurkou.